Slovník pojmů

Žádný učený z nebe nespadl, každá práce má svá specifika, proto zde vysvětlujeme některé pojmy, které při naší práci používáme.

Analogový (-ová) Analogový obraz situace nebo analogová mapa je výsledkem klasického měření, kresba je vyhotovená ručně nebo pomocí mechanických kreslících pomůcek na papíře nebo nesrážlivé fólii.
Bonitované půdně-ekologické jednotky Bonitovaná půdně-ekologická jednotka (BPEJ) je základní určovací a oceňovací jednotka zemědělské půdy. Ohraničený územní celek, který má specifické ekologické vlastnosti a bioenergetický potenciál se označuje pětimístným číselným kódem vyjadřujícím půdně-klimatické vlastnosti půdy.
Bpv (výškový systém) Výškový systém Baltský - po vyrovnání. Je jediný závazný výškový systém používaný na území České republiky. Srovnávací hladinou pro výpočet výšek v systému je střední hladina Baltského moře v Kronštatu. Systém používá tzv. normální výšky odvozené aproximací metodou M. S. Moloděnského.
Číslo listu vlastnictví Číslo, pod kterým je evidován list vlastnictví, na kterém je zapsaný vlastník, nemovité věci, omezení vlastnického práva k nim a případně jiné zápisy. List vlastnictví je veden pro obec a katastrální území.
Číslo mapového listu Číslo, jímž se označují mapové listy, aby bylo možné určit umístění a pořadí mapového listu v rámci kladu mapových listů.
ČSJNS Česko-Slovenská jednotná nivelační síť Geodetický výškový základ na území České a Slovenské republiky. Základem je síť výškových (nivelačních) geodetických bodů vybudovaná převážně v období 1945 - 1960. Výšky bodů byly původně vztaženy ke střední hladině Jaderského moře - určeny ve výškovém systému Jadran. Zavedením výškového systému Baltského - po vyrovnání byly výšky přepočteny do tohoto systému.
Digitální tematická mapa Tematická mapa, jejíž obsah (polohopis, výškopis a popis) je vyjádřen v číselné podobě ve formě grafického počítačového souboru a uložen na paměťovém médiu počítače, je vyhotovena pomocí speciálního grafického počítačového programu.
Doplnění pozemku ze zjednodušené evidence katastru nemovitostí Doplnění pozemku do souboru popisných a geodetických informací katastru nemovitostí, a to se  samostatným parcelním číslem a všemi dalšími obsahovými a formálními náležitostmi podle platného katastrálního zákona. Tímto procesem se do evidence v obou částech operátu katastru nemovitostí vracejí pozemky, které byly v 50. až 60. letech 20. století evidenčně sceleny do velkých, obvykle zemědělských a lesních půdních celků, s kterými hospodařily jednotná zemědělská družstva, státní statky, státní lesy, atd. Tehdejší politické uspořádání státu nezrušilo vlastnictví fyzických nebo právnických osob k těmto pozemkům, a proto lze dnes za zákonem daných podmínek vlastnictví k pozemkům obnovit nebo nahradit věcně – jiným pozemkem na základě pozemkových úprav nebo finančně.
Druh pozemku

Druhem pozemku evidovaným v katastru nemovitostí ČR jsou orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, trvalý travní porost, lesní půda, vodní plocha, zastavěná plocha a nádvoří. U těchto pozemků se dále rozlišují způsoby využití.

Evidence nemovitostí Předchůdce dnešního katastru nemovitostí, byla v platnosti podle zákona o evidenci nemovitostí od   1. 4. 1964 do 31. 12. 1992.
Fotogrammetrie Fotogrammetrie je speciální součástí geodézie a kartografie. Obor,  který se zabývá určováním tvaru, rozměru a polohy (nebo i jejich změn) předmětů zobrazených na leteckých nebo pozemních měřických (fotografických) snímcích.
Geodetická dokumentace skutečného provedení stavby Stavebním zákonem a zákonem o zeměměřictví předepsaná dokumentace dokončené stavby. Dokládá, jak byla stavba realizována, zda byla postavena podle projektu, který byl součástí návrhu na vydání stavebního povolení.je to jeden z předepsaných dokladů ke kolaudaci stavby. Slouží k budoucí správě a užívání objektů stavby a dotčených pozemků.
Geodetické základy (polohové, výškové, tíhové) Geodetická bodová pole, tvořená sítí geodetických bodů polohových, výškových nebo tíhových.
Geodézie Geodézie spadá mezi nejstarší vědní obory a patří do souboru matematicko - fyzikálních a technických věd. Vědní obor zabývající se zkoumáním tvaru a rozměru a fyzikálních vlastností Země nebo části zemského povrchu nebo objektů mimo Zemi. K tomu využívá různé geometrické a fyzikální metody. Základním úkolem geodézie je určení vzájemné polohy bodů na zemském povrchu nebo v prostoru ve smyslu vodorovném i svislém. Celý vědní obor je pak možné rozdělit na jednotlivé vědní disciplíny zabývající se vždy jeho vybranou částí, např.: nižší geodézie, vyšší geodézie, kosmická geodézie, inženýrská geodézie atd. Úzce spojenými vědními obory s geodézií jsou kartografie a geografie, které analogovou nebo digitální formou zaznamenávají výsledky geodetických měření a šetření ve formě map na papíře nebo na paměťovém médiu počítače. Společně pak vytváří geografické  informační systémy.
Geografický informační systém Geografický informační systém shromažďující informace geografické, správní či jiné povahy o určitém územním celku. Tvoří jej grafická data nesoucí informace o poloze, tvaru a rozměru prvků obsahu systému  v podobě digitální tematické mapy spojené s databází popisných dat geografické, správní či jiné povahy. Zpravidla digitální data v podobě grafických a databázových počítačových souborů.
Geometrické a polohové určení nemovitosti Geodetické určení polohy, tvaru a rozměru nemovitosti v katastru nemovitostí. Číselné vyjádření hranic pozemků a obvodu budov souřadnicemi v souřadnicovém systému S-JTSK nebo vyjádření údaji (výsledky geodetických měření) zaznamenanými v měřických dokumentacích nebo grafické zobrazení v katastrální mapě.
Geometrický plán Výsledek zeměměřických činností určených k vedení a údržbě katastru nemovitostí v aktuálním stavu. Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí o právních vztazích k nemovitostem, pro vydání kolaudačního rozhodnutí k budovám, které jsou předmětem katastru nemovitostí, pro změnu hranice katastrálního území a obce, pro změnu hranice druhu pozemku. Spolu s právními listinami a měřickou dokumentací je technickým podkladem pro provedení změny v operátu katastru nemovitostí.
Hranice pozemku Spojnice lomových hraničních bodů pozemku. V terénu jsou hranice pozemku pomyslné spojnice lomových bodů v mapě jsou tvořeny čarami - úsečkami někdy křivkami.
Informační systém katastru nemovitostí Systém, který zákonným způsobem ve dvou základních souborech uspořádává popisné (textové) a geodetické (grafické) údaje (data) katastru nemovitostí a umožňuje jejich průběžné vedení, údržbu a distribuci k jejich uživatelům.
Infrastruktura území Systém staveb (staveb dopravních, rozvodných energetických, telekomunikačních, ostatního technického vybavení, průmyslových a obdobných) zajišťující efektivní a zákonné využití urbanizovaného území měst a obcí.
Inženýrská geodézie Část vědního oboru geodézie, která využívá obvyklé i speciální geodetické metody a postupy pro účely průzkumu, projektování, výstavby nebo montáže a při využívání stavebních objektů a technologických zařízení.
Inženýrská síť Potrubní a kabelové energetické nebo spojovací vedení (elektrické kabely, telefonní kabely, vodovodní, kanalizační, plynové potrubí apod.). Inženýrská síť je základní stavbou infrastruktury území.
Jadran (výškový systém) Výškový systém Jadran. Srovnávací hladinou pro výpočet výšek v systému je střední hladina Jaderského moře v Terstu. Systém používá normální ortometrické výšky.
Jednotná trigonometrická síť katastrální (JTSK) Geodetický polohový základ na území České republiky a Slovenské republiky. Síť trigonometrických bodů rovnoměrně rozložených na území České a Slovenské republiky, jejichž spojnice tvoří síť  trojúhelníků. Síť byla vybudována v období 1920 - 1957 nyní je zákonným způsobem udržována.
Jednotná železniční mapa Tematická mapa jejímž obsahem je polohopis, výškopis a popis pozemků a staveb železnice a s ní spojených technických zařízení.
Jiný oprávněný Osoba, která je oprávněna na základě zákona nebo právní listiny nakládat s nemovitostmi. Nejčastější formou oprávnění je právo hospodaření s danou nemovitostí (pozemní komunikace, vodní plocha a tok, les atd.), zákonem uložené obvykle městům, obcím nebo jiným právnickým osobám nebo orgánům státní správy nebo územní samosprávy.
Kartografické zobrazení Zobrazení objektů, jejichž znázorněním se zabývá kartografie (tj. zemského povrchu a nebeských těles, jevů na nich a jejich vztahů) do roviny kartografického díla (mapy). Znázornění reálného prostoru do roviny mapy pomocí matematicky definovaných vztahů tak, aby docházelo k co nejmenšímu zkreslení zobrazovaných objektů.
Kartografie Kartografie patří mezi nejstarší vědní obory. Vědní obor zabývající se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles a objektů, jevů na nich a jejich vztahů ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využívání map.
Katastrální mapa Státní mapové dílo velkého měřítka obsahující body bodových polí, polohopis a popis nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí. Katastrální mapa tvoří soubor geodetických informací katastru nemovitostí.
Katastrální území Základní územní technická jednotka. V informačních systémech (katastr nemovitostí, statistika, atd.) se označuje stejným názvem a podle systému různým číslem. Katastrální území je obvykle jediným územím nebo jedním z několika katastrálních území obce nebo města.
Katastr nemovitostí Podle katastrálního zákona (platného od 1. ledna 1993 kdy zanikla tehdejší evidence nemovitostí) je katastr nemovitostíuspořádaný a veřejný soupis, popis nemovitostí a informační systém o nemovitostech (pozemcích a budovách). Tvoří jej písemný operát (počítačově uspořádaný soubor popisných informací) a měřický operát (katastrální mapa a soubor geodetických informací - má být v počítačové formě do roku 2006) příslušný vždy k jednomu katastrálnímu území.
Kolaudační rozhodnutí Rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona a správního řádu, kterým se na žádost stavebníka legalizuje existence stavby a způsobu jejího využití v souladu se stavebním povolením. Kolaudační řízení se vede a kolaudační rozhodnutí vydává také vždy, mění-li se způsob využití dříve kolaudované stavby.
Kresba mapy Kresba obsahu mapy na papíře nebo na monitoru počítače vyjádřená obvykle čarami hranic pozemků a staveb, u topografických a obdobných map také barevnými výplněmi ploch, popisnými abecedními a číselnými znaky a mapovými značkami určujícími druh objektu, který kvůli omezené velikosti nelze zobrazit čarami hranic.
List mapy Část mapového díla omezená mapovým rámem, jehož rozměry jsou určeny obvykle technickým předpisem definujícím jméno, druh, účel, měřítko zobrazení a další náležitosti mapového díla. Nejznámějšími mapovými díly jsou například katastrální mapa, základní mapa ČR, technická mapa města, turistické mapy, autoatlasy, orientační mapy měst a obcí atd.
List vlastnictví Je dokladem o evidenci vlastnictví a obdobných věcných právech v katastru nemovitostí, zápisy do vlastnických listů, a to ve vybraných případech na základě vlastního rozhodování ve správním řízení   o vkladu resp. výmazu práva, provádějí katastrální úřady, které jsou orgány státní správy vykonávající správu katastru nemovitostí.
Mapa Zmenšený obraz Země, nebeských těles, či jejich částí, převedený do zobrazovací roviny pomocí matematicky definovaných vztahů (kartografickým zobrazením), ukazující podle zvolených hledisek polohu, stav a vztahy přírodních, socioekonomických a technických objektů a jevů.
Mapování Soubor činností (obvykle zeměměřických, topografických, geografických a kartografických), jejichž výsledkem je mapa, mapové dílo.
Mapový list Část mapového díla omezená mapovým rámem, jehož rozměry jsou určeny technickým předpisem definujícím jméno, druh, účel, měřítko zobrazení a další náležitosti mapového díla.
Mapový podklad pro projekt stavby a terénní úpravy Mapa, která zobrazuje ve velkém měřítku obvykle 1:200, 1:500, 1:1000, obsahuje polohopis, výškopis a popis všech objektů území, které má být podle projektu zastavěno nebo terénně upraveno. Může dále obsahovat hranice pozemků převzaté z katastrální mapy, skutečné hranice oplocení a staveb, hranice přírodních objektů terénního reliéfu a porostů. Do mapového podkladů se kreslí projektovaná prostorová poloha a tvar nových staveb a terénních úprav a výkresy takto vzniklé jsou dokladem, který stavebník povinně – podle stavebního zákona - přikládá k návrhu na územní rozhodnutí, nebo k návrhu stavebního povolení, nebo povolení terénní úpravy.
Měřická metoda Pojem, kterým zeměměřiči označují způsob měření a určení určitých geometrických parametrů (délek, úhlů, výšek, pravoúhlých souřadnic, výměr) nebo určité kombinace měření těchto parametrů. Měřický postup (technologie) při měření a určování určitých geometrických parametrů (délek, úhlů, výšek, pravoúhlých souřadnic, výměr).
Měřický náčrt Náčrt, na kterém zaznamenává zeměměřič výsledky svých měření a šetření. Měřický náčrt je, spolu se záznamem měřených hodnot úhlů, délek, převýšení ap. (v současnosti obvykle automatickým do paměti měřického přístroje), základním zdrojem informací nezbytných pro vyhotovení předem určeného druhu geodetické dokumentace (například mapa, geometrický plán, protokol o vytyčení, dokumentace skutečného provedení stavby, atd.).
Měřítko mapy

Poměr  zobrazené délky na mapě k odpovídající délce ve skutečnosti (např. na zemském povrchu). Označuje se výrazem 1:M, kde M je měřítkové číslo. Platí: Čím je měřítkové číslo menší, tím je měřítko mapy větší, např. mapa vyhotovená v měřítku 1:1000 je mapa velkého měřítka, mapa vyhotovená v měřítku 1:1000000 je mapa malého měřítka.

Město Nejen obecný pojem pro zastavěnou část území, ale podle právního řádu občanského zákoníku a navazujících zákonů právnická osoba vlastnící majetek a majetková práva (například nemovitosti, to je pozemky a stavby spojené pevným základem se zemí) a současně pověřená správou daného území. Město je podle zákona o obcích současně obcí.
Mezní odchylka Kriterium přesnosti. Největší přípustná odchylka měření a určení geometrických parametrů (délky, úhlu, polohy, výměry atd.). Stanovená na podkladě analýz (matematických a statistických), zpravidla jako násobek směrodatné odchylky.
Místní souřadnicový systém Systém pravoúhlých rovinných souřadnic, jehož osy, orientace a počátek jsou voleny tak, aby vyhovoval potřebám geodetického zaměření území většinou menšího rozsahu a místního významu. Systém souřadnic, pomocí kterého se zpravidla v zeměměřictví a katastru nemovitostí určují vzájemná poloha a tvar nemovitostí,  pozemků a staveb spojených pevným základem se zemí, v území menšího rozsahu a místního významu. Používá se také při geodetických měření, kdy jsou kladeny vysoké nároky na přesnost, zejména v oblasti inženýrské geodézie.
Model 3D Trojrozměrný prostorový model. V zeměměřictví, stavebnictví a v geoinformatice obvykle model umělých a přírodních objektů daného území.
Nadmořská výška

Nadmořskou výšku je možné si přibližně představit jako rozdíl výšky konkrétního místa (bodu) na zemském povrchu a výšky střední hladiny moře určené v konkrétním pevně stanoveném místě (nulovém bodě). Teorií výšek se zabývá vyšší geodézie.

Nemovitost Podle občanského zákoníku se věci dělí na věci movité a nemovité. Nemovitou věcí - nemovitostí - je pozemek nebo stavba pevně spojená základem se zemí. Podle katastrálního zákona se v katastru nemovitostí evidují pozemky a budovy (stavby spojené pevným základem se zemí s obvodovým zdivem a zastřešením). V katastru nemovitostí se neevidují stavby podzemní nebo takové, které nemají vlastnosti budovy.
Nivelace Nivelace je měřická metoda, pomocí které se určují převýšení (rozdíly výšek) mezi body dostatečně přesně označenými v terénu.
Nivelační bod Výškový geodetický bod trvale stabilizovaný nivelační značkou osazenou obvykle ve svislém zdivu budov, ve skalním povrchu, stabilizačním kamenu zapuštěném do terénu nebo jiným způsobem, u něhož je určená nadmořská výška metodou přesné nivelace.
Obec Obecný pojem pro zastavěnou část území, podle právního řádu občanského zákoníku a navazujících zákonů právnická osoba vlastnící majetek a majetková práva k nemovitostem a současně pověřená správou daného území.
Obsah mapy Kartograficky vyjádřený polohopis, výškopis a popis umělých a přírodních objektů a jevů na Zemi nebo v kosmu na konkrétním území nebo prostoru, způsobem a formou určenými technickým předpisem.
Odchylka Rozdíl mezi skutečnou nebo matematicky určenou střední hodnotou geometrického parametru (délka, úhel, poloha, výměra) a hodnotou určenou jedním měřením popřípadě i následným výpočtem.
Operát katastru nemovitostí Předepsaným způsobem uspořádaná dokumentace údajů o nemovitostech evidovaných v katastru nemovitostí. Operát katastru nemovitostí České republiky má dvě části, a to písemnou - soubor popisných informací a měřickou - soubor geodetických informací (katastrální mapa a dokumentace o určení polohy a tvaru nemovitostí).
Ortogonální metoda měření Geodetická měřická metoda, kterou se určuje poloha bodů měřením vzájemně na sebe kolmých délek (staničení a kolmic) vztažených ke spojnici bodů, jejichž poloha byla určena předchozími měřeními a je známa. V současnosti je tato metoda doplňkovou k metodě nejužívanější - metodě polární.
Ověření geometrického plánu Zeměměřická činnost, kterou podle zákona o zeměměřictví úředně oprávněný zeměměřický inženýr ověřuje, zda výsledek zeměměřických činností využívaných ve veřejném zájmu pro účely katastru nemovitostí, vedení státního mapového díla a výstavby, odpovídá náležitostmi a přesností právním předpisům.
Označení hranice Označení lomových bodů hranice, obvykle vlastnické hranice pozemku nebo hranice katastrálního území nebo hranice státu provedené geodetickou značkou - hraničním znakem. Nejčastějšími hraničními znaky (často se používá pojem "mezník") osazenými v přirozeném terénu jsou žulové hranoly s opracovanou hlavou a křížkem nebo závrtné ocelové trubky s plastovou nebo kameninovou hlavou s označením středu nebo i specializované měřické hřeby zapuštěné v upravených plochách dopravních staveb. Hranice nemovitostí jsou označeny také oplocením a hraničními zdmi pozemků nebo zdmi budov.
Parcela Parcela je pozemek zobrazený na katastrální mapě hranicemi a označený jedním parcelním číslem a mapovou značkou druhu pozemku (to neplatí vždy, orná půda se v katastrální mapě mapovou značkou neoznačuje) v rámci konkrétního katastrálního území.
Plán Druh zápisu do písemného operátu katastru nemovitostí (soubor popisných informací), kterým se u konkrétní nemovitosti vyznačuje, že byl podán návrh na změnu údajů o nemovitosti. Tento zápis má ten význam, že až do vyřešení navrhované změny nelze s uvedenou nemovitostí nijak majetkoprávně nakládat nebo ji geometricky měnit.
Plomba Druh zápisu do písemného operátu katastru nemovitostí (soubor popisných informací), kterým se u konkrétní nemovitosti vyznačuje, že byl podán návrh na změnu údajů o nemovitosti. Tento zápis má ten význam, že až do vyřešení navrhované změny nelze s uvedenou nemovitostí nijak majetkoprávně nakládat nebo ji geometricky měnit.
Podrobné bodové polohové pole Množina geodetických bodů předepsaným způsobem stabilizovaných geodetickými značkami osazenými v zemi a na objektech staveb, jejichž poloha je určena s předepsanou přesností potřebnou pro podrobné měření – měření změn obsahu katastrální mapy, tematických map velkého měřítka (1:200, 1:500, 1:1000, 1:2000, 1:5000) nebo pro vytyčování hranic pozemků a staveb nebo pro geodetickou dokumentaci skutečného provedení staveb.
Podrobný bod Místo, kterým je určen lom hranice pozemku nebo hranice stavby nebo hranice území umělého nebo přirozeného objektu, který je předmětem podrobného geodetického měření a následného určení polohy nebo výšky pro zobrazení hranic nebo jednotlivých objektů v mapě nebo obdobné geodetické dokumentaci.
Polární metoda měření Geodetická metoda měření, kterou se určuje poloha, příp. i výška bodů (geodetických, měřických i podrobných). Metoda je založena na současném měření úhlů a délek geodetickými přístroji, které jsou postaveny na geodetických nebo měřických bodech, u nichž je známa a dokumentována poloha, příp. i výška. V současnosti nejpoužívanější geodetická metoda měření polohy a výšky (nebo pouze polohy) podrobných bodů mapy nebo obdobné geodetické dokumentace.
Poloha, tvar a rozměr objektu Geometrické parametry, které jednoznačně a s předepsanou přesností určují hranice objektu na zemském povrchu pro účely zobrazení do mapy nebo obdobné geodetické dokumentace nebo naopak hranice budoucího objektu (např. stavby budovy), které se mají v terénu vyznačit. V právních a technických předpisech zeměměřictví a katastru nemovitostí se používá normovaného pojmu "geometrické a polohové určení".
Polohopis mapy Obsah mapy vyjadřující polohu, tvar a rozměr objektů mapy ve vodorovné zobrazovací rovině nahrazující skutečnou zakřivenou plochu zemského povrchu. Skutečné prostorové vzdálenosti lomových bodů jednotlivých objektů se v zobrazovací vodorovné rovině zkracují, a to tak, že zkrácení je tím větší, čím je ve skutečnosti strmější spojnice mezi lomovými body objektů.
Polygonový pořad Mnohoúhelník (neuzavřený nebo uzavřený) geodetických bodů. Měřením úhlů na jednotlivých bodech pořadu a délek mezi nimi se určují pravoúhlé rovinné souřadnice, příp. i výšky jednotlivých bodů. Pořad má počátek a obvykle i konec na geodetických bodech, jejichž poloha, příp. i výška byly již dříve určeny a dokumentovány.
Popis mapy Obsah mapy, který doplňuje názvy a jmény, číselnými znaky a předepsanými mapovými značkami polohopis a výškopis mapy. Popis mapy je předepsaným způsobem uspořádán vně a uvnitř rámu mapy. Informuje uživatele mapy zejména o druhu mapy, měřítku mapy, vyhotoviteli, zobrazovací soustavě, správci mapového díla, době vzniku mapy, geografických a pomístních názvech a jménech, nadmořských výškách bodů a vrstevnic a výškových kótách přírodních objektů, parcelních číslech na katastrálních mapách, popisných číslech budov v tematických mapách, názvech ulic a prostranství v tematických mapách, číslech geodetických bodů atd.
Potvrzení geometrického plánu Potvrzení, které vyznačuje katastrální úřad na geometrických plánech na znamení souhlasu s očíslováním nově geometricky a polohově určených pozemků. Katastrální úřad po provedení kontroly, jejímž cílem je zjistit, že na plánu nejsou zjevné závady odporující prováděcímu předpisu katastrálního zákona potvrzení vyznačí razítkem a podpisem.
Pozemek Pozemek je část zemského povrchu oddělená od sousedních částí zemského povrchu (pozemků) hranicemi.
Pozemkový katastr Pozemková evidence z období první republiky platná do roku 1951. Geometrické zobrazení, soupis a popis všech pozemků ve státě (Československé republice), vykonávané podle zákona 177/1927 Sb. o pozemkovém katastru a jeho vedení a vládního nařízení č. 64/1930. Vlastnická a jiná věcná práva k evidovaným pozemkům byla zapsána v pozemkových knihách vedených u knihovních soudů.
Poznámka v katastru nemovitostí Druh zápisu v písemném operátu katastru nemovitostí, kterým se u konkrétní nemovitosti vyznačuje, že byl podán návrh nebo rozhodnutí na změnu údajů o nemovitosti (blíže viz pojem "plomba").
Profil terénem Svislý řez vedený terénem po polohově a geometricky určené trase, který předepsaným způsobem a v určeném měřítku zmenšení zobrazuje převýšení lomových bodů terénu a jejich vodorovné vzdálenosti. Profil terénem je druh geodetické a stavební dokumentace sloužící obvykle potřebám projektování tras budoucích liniových inženýrských staveb (inženýrské sítě, dopravní stavby apod.).
Protokol o kontrolním měření stavby nebo terénní úpravy Výsledek zeměměřické činnosti. Listina, na které se předepsaným způsobem dokumentuje, že objekt stavby nebo terénní úpravy byl v zadaném obsahu a rozsahu geodeticky zaměřen, byla určena prostorová poloha a tvar a bylo provedeno porovnání, zda v předepsaných mezích (odchylkách nebo tolerancích) byla dodržena projektovaná prostorová poloha a tvar.
Protokol o vytyčení hranice pozemku Zeměměřická činnost  pro účely katastru nemovitostí. Listina, na které se předepsaným způsobem dokumentuje způsob (použité měřické metody a postupy), jakým byly hranice konkrétního pozemku vytyčeny a je na ní uvedena skutečnost, že s průběhem vytyčené a předepsaným způsobem označené hranice konkrétního pozemku byly v terénu seznámeni všichni vlastníci nebo jiní oprávnění dotčených pozemků. Protokol o vytyčení pozemku obvykle doprovází vytyčovací náčrt.
Protokol o vytyčení stavby nebo terénní úpravy Výsledek zeměměřické činnosti. Listina, na které se předepsaným způsobem dokumentuje obsah, rozsah a způsob vytyčení stavby nebo terénní úpravy provedený v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením nebo povolením terénní úpravy a na které se potvrzuje, že vytyčené značky převzal stavbyvedoucí nebo technický dozor investora, tedy osoby a zástupci účastníků výstavby, které geodetovi vytyčení, v souladu s platnou smlouvou a v souladu s platnou projektovou dokumentací, zadaly.
Přesnost geodetického měření Základní parametr kvality geodetického měření vyjádřený předepsanou hodnotou směrodatné odchylky měření konkrétní geometrické veličiny (délky, úhlu, polohy vyjádřené pravoúhlými souřadnicemi, výšky) a hodnotou skutečně dosažené odchylky měření.
Přesnost mapy Základní parametr kvality mapování a kartografického zpracování mapy. Vzhledem ke složitému procesu vzniku mapy má každá mapa vlastní soubor číselných charakteristik přesností pro jednotlivé prvky mapového obsahu. Tento soubor je ovlivněn metodou získání dat potřebných pro kartografické vyjádření mapového obsahu, mírou jeho generalizace, pečlivostí a způsobem vykreslení, možnostmi reprodukce.
Přetvoření stavby Deformace (změna tvaru) stavebního nebo technologického objektu ve svislé nebo vodorovné rovině nebo prostorová deformace objektu způsobená provozní, stavební nebo montážní činností a zatěžováním podloží a základů objektu. Přetvoření dosahuje projektovaných hodnot určených statickým výpočtem nebo projektované hodnoty a tolerance překračuje v tomto případě  stavba nebo montáž musí být zastavena a musí být provedena nápravná opatření zaručující bezpečné dokončení a následný bezpečný provoz stavebního nebo technologického objektu.
Rajon (rayon) Orientovaná úsečka dané délky a daného směru  sloužící ke geodetickému zaměření a určení polohy, příp. i výšky (pravoúhlých souřadnic, příp. i výšky) nového geodetického bodu určuje se z geodetických bodů, jejichž poloha již byla určena a dokumentována.
Rastrový obraz V geodézii a kartografii se tohoto termínu používá pro obraz jehož celková plocha je rozdělena na velmi malé pravidelné plošky, z nichž každá má určitou barvu. Uspořádání plošek v celkové ploše pak vytváří černobílý (barvami jsou stupně šedi) nebo barevný obraz. V digitální podobě rastrového obrazu je každé plošce přiřazena číselná hodnota odpovídající konkrétní barvě a souřadnice udávající polohu plošky v celkové ploše obrazu. Digitální rastrový obraz vzniká např. skenováním papírové předlohy.
Regulační plán Územně plánovací dokumentace obce jejíž obsah a náležitosti stanoví stavební zákon. Regulační plán je podrobnější územně plánovací dokumentací než je územní plán obce.
Rovina zobrazení Rovina, do které se na základě matematicky definovaných vztahů zobrazují objekty Země nebo kosmu.
Rozdělení pozemku Určení nové hranice uvnitř pozemku, kterou se vytváří nejméně dva nebo i více nových pozemků. Rozdělení pozemku je právoplatné, pokud jej odsouhlasí nebo o něm kladně ve správním řízení rozhodne územně příslušný stavební úřad, vyhotoví se geometrický plán a nově vzniklé pozemky budou evidovány v operátu katastru nemovitostí.
Síť geodetických bodů Množina geodetických bodů rovnoměrně rozložených v potřebné hustotě (vzájemné vzdálenosti bodů) po celém území, které je předmětem geodetických měření a šetření (celé území státu, území menšího rozsahu např. území stavby, území rozsahu změny katastru nemovitostí např. vzniku nové hranice při rozdělení pozemku apod.). Zpravidla ji tvoří geodetické body, které jsou geodetickým základem pro podrobné geodetické měření a jejichž poloha, výška nebo obojí byly určeny před započetím podrobného geodetického měření. Spojnice geodetických bodů, které mohou vyjadřovat např. vzájemnou viditelnost mezi body, tvoří na sebe navazující elementární geometrické obrazce např. trojúhelníky nebo čtverce - odtud název síť geodetických bodů.
S-JTSK(souřadnicový systém) Souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální. Jeden ze závazných referenčních systémů na území České republiky, prostřednictvím něhož se jednoznačně určuje poloha lomových bodů hranic pozemků, ostatních hranic a objektů v katastrálních mapách a civilních státních mapových dílech.
Směrodatná odchylka Charakteristika přesnosti. V geodézii může charakterizovat např. přesnost určení polohy (pravoúhlých rovinných souřadnic), přesnost určení výšky, přesnost měření úhlu nebo délky, přesnost určení výměry apod.
Soubor geodetických informací katastru nemovitostí Měřický operát katastru nemovitostí ČR. Tvoří jej katastrální mapa a právoplatné výsledky všech měření a určení polohy a tvaru hranic pozemků.
Soubor popisných informací katastru nemovitostí Písemný operát katastru nemovitostí. Sestává z předepsaným způsobem uspořádaných informací o názvech a číslech katastrálních území, číslech parcel, druzích pozemků, způsobu využití pozemků, výměrách pozemků, číslech popisných nebo číslech evidenčních budov, číslech listu vlastnictví, vlastnicích nebo jiných oprávněných, druzích vlastnických nebo jiných věcných práv, nabývacích titulech právních listin a dalších skutečnostech.
Souřadnice Hodnoty, v geodézii a kartografii nejčastěji délkové nebo úhlové, které udávají polohu bodu vzhledem k souřadnicovému systému (pevně zvoleným bodům a směrům). Nejčastěji používané jsou souřadnice pravoúhlé - rovinné (x, y), prostorové (x, y, z), souřadnice polární (používané zejména při podrobném geodetickém měření).
Souřadnicový systém Zvolené body a směry vůči nimž se udává poloha bodů. Nejčastěji se volí počátek souřadnicového systému a souřadnicové osy. Poloha bodů v souřadnicovém systému je vyjádřena hodnotami souřadnic např. pravoúhlých - úseky na souřadnicových osách, polárních - v rovině úhel mezi souřadnicovou osou a spojnicí počátku a konkrétního bodu a délka mezi počátkem a konkrétním bodem, v prostoru úhly mezi rovinami danými souřadnicovými osami a spojnicí počátku a konkrétního bodu a délka mezi počátkem a konkrétním bodem.
Spád Poměr převýšení k vodorovné délce mezi dvěma body. Vyjadřuje se v procentech nebo promilích.
Stabilizace bodu Vyznačení polohy nebo i výšky bodu na zemském povrchu nebo na přirozeném nebo umělém pozemském objektu uskutečněné geodetickou značkou, například kamenným nebo obdobným hraničním znakem (mezníkem), měřickým hřebem, nivelační čepovou (do svislého zdiva) nebo hřebovou (do vodorovné plochy) značkou, dřevěným kůlem, ocelovou trubkou osazenou v zemi nebo zabetonovaném obložení apod.
Stavební geodézie Část inženýrské geodézie, která se zabývá činnostmi ve výstavbě při přípravě a tvorbě projektů, uskutečňování staveb a dokumentaci ukončených staveb.
Stavební povolení Kladný výsledek správního řízení (stavebního řízení) stavebního úřadu. Stavební povolení je podle stavebního zákona nezbytnou podmínkou k započetí stavební činnosti. Stavebnímu řízení předchází územní řízení stavebního úřadu.
Stavební řízení Správní řízení stavebního úřadu, ve kterém tento úřad podle stavebního zákona rozhoduje o stavebním povolení. Stavebnímu řízení předchází územní řízení.
Tachymetrie Geodetická metoda mapování, kdy současně poloha a výška polohopisných nebo výškopisných bodů objektů zobrazených v mapě je určována současným měřením úhlů a délek měřickým přístrojem postaveným na bodech o známé poloze (souřadnicích) a výšce.
Technická mapa města (obce) Tematická mapa velkého měřítka (obvykle 1:500) obsahující polohopis, výškopis a popis hranic pozemků a všech přirozených a umělých objektů daného území. Mapa slouží ke správním účelům území obce.
Tematická mapa Mapa, která je svým obsahem tematicky určena k jednomu nebo i více účelům. Nejčastějšími účely tvorby a využívání tematických map jsou účely správní, projektové, průzkumné, školní, vědecké apod.
Transformace souřadnic Matematicky definovaný převod souřadnic z jednoho souřadnicového systému do jiného souřadnicového systému.
Trigonometrická síť Síť trigonometrických bodů. Síť trojúhelníků, jejichž vrcholy jsou trigonometrické body.
Trigonometrický bod Geodetický bod trigonometrické sítě.
Účelová geodetická síť Síť geodetických bodů určená konkrétnímu účelu, například vytyčování staveb a terénních úprav, mapování, měření posunů nebo přetvoření objektů apod.
Údaje o parcele Údaje, které jsou předmětem pozemkové evidence, například pozemkového katastru nebo evidence nemovitostí nebo katastru nemovitostí. V katastru nemovitostí ČR jsou údaji o parcele: příslušnost do katastrálního území, druh číslování parcel, parcelní číslo, výměra parcely, kvalita výměry, druh pozemku, způsob využití a ochrany nemovitosti, popisné číslo nebo evidenční číslo budovy, příslušnost k vlastníku, rozlišení právního vztahu, označení listu katastrální mapy, příslušnost budovy k části obce, souřadnice definičního bodu parcely, odkaz na položku výkazu změn.
Územní plán Územní plán je stavebním zákonem určená dokumentace o území obce nebo území velkého územního celku určená k správě a rozvoji území.
Územní rozhodnutí Rozhodnutí stavebního úřadu v územním řízení podle stavebního zákona se nazývá územní rozhodnutí.
Územní řízení Správní řízení ve kterém stavební úřad rozhoduje o využití území nebo o umístění stavby nebo o chráněném území nebo ochranném pásmu nebo o stavební uzávěře nebo o dělení nebo scelení pozemků.
Věc nemovitá Podle občanského zákoníku pozemek nebo stavba pevně spojená základem se zemí.
Věcné právo Právo k věci. Občanský zákoník rozlišuje věci movité a nemovité. V katastru nemovitostí se eviduje vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo.
Vklad práva do katastru nemovitostí Právní úkon, kterým se zákonným způsobem legalizuje věcné právo konkrétní osoby nebo osob ke konkrétní nemovitosti.
Vlastnická hranice pozemku Hranice pozemku konkrétního vlastníka nebo vlastníků.
Vlastník pozemku Osoba fyzická (občan) nebo právnická, která vlastní pozemek a může toto vlastnictví doložit výpisem z listu vlastnictví katastru nemovitostí.
Výmaz práva z katastru nemovitostí Právní úkon, kterým se zákonným způsobem legalizuje zánik věcného práva konkrétní osoby nebo osob ke konkrétní nemovitosti.
Výměra pozemku Obsah mapy zobrazující výšky (obvykle nadmořské nebo výšky místního výškového systému) a vzájemná převýšení objektů zobrazených v mapě, a to obvykle formou výškových kót, vrstevnic, šraf terénních stupňů, případně i jinými kartografickými formami.
Výpis z katastru nemovitostí Výpis údajů z katastru nemovitostí, a to výpis z údajů o konkrétní nemovitosti (nemovitostech) nebo údajů z konkrétního listu vlastnictví konkrétního katastrálního území. Výpis označený kolkem mimo jiné dokládá vlastnictví a obdobná věcná práva k nemovitostem (věcné břemeno, zástavní a podzástavní právo) při řízení před státními a územními orgány a soudy.
Výškopis mapy Systém ve kterém se určují nadmořské výšky. Tvoří jej srovnávací hladina pro výpočet výšek - střední hladina zvoleného moře (nulová hladina, odpovídá jí nulová nadmořská výška) ve zvoleném místě (nulovém bodě), druh používaných výšek - matematicky definovaný vztah pro výpočet výšek. Například srovnávací hladinou výškového systému Bpv je střední hladina Baltského moře v Kronštatu, systém používá tzv. normální Moloděnského výšky.
Výškový systém

Geodetická činnost uskutečněná odborně a nestranně na základě právoplatné dokumentace (například katastrální operát nebo projektová dokumentace stavby nebo terénní úpravy) jejímž výsledkem jsou geodetické značky, které určují prostorovou polohu a tvar pozemku, budoucí stavby, terénní úpravy nebo jiného objektu na zemském povrchu. Při vytyčení geodet v terénu vyznačuje podle právoplatné dokumentace (například katastrální operát nebo projektová dokumentace stavby nebo terénní úpravy) např. lomové body vlastnických nebo jiných hranic, půdorys budoucí stavby budovy, osu budoucí stavby komunikace apod.

Vytyčení Geodetická činnost uskutečněná odborně a nestranně na základě právoplatné dokumentace (například katastrální operát nebo projektová dokumentace stavby nebo terénní úpravy) jejímž výsledkem jsou geodetické značky, které určují prostorovou polohu a tvar pozemku, budoucí stavby, terénní úpravy nebo jiného objektu na zemském povrchu. Při vytyčení geodet v terénu vyznačuje podle právoplatné dokumentace (například katastrální operát nebo projektová dokumentace stavby nebo terénní úpravy) např. lomové body vlastnických nebo jiných hranic, půdorys budoucí stavby budovy, osu budoucí stavby komunikace apod.
Vytyčovací náčrt Výsledek geodetické činnosti (vytyčení), kterým se dokumentuje v grafické podobě (zobrazení předmětu vytyčení) doplněné číselnými údaji (např. souřadnice, vytyčovací prvky - úhly a délky, kontrolní údaje – délky úseků hranic apod.) obsah, způsob a výsledky vytyčení hranic pozemku nebo vytyčení prostorové polohy případně i tvaru objektu stavby nebo terénní úpravy a kterým se dokumentuje i předání vytyčených a stabilizovaných značek ve výstavbě (přejímajícím je obvykle stavbyvedoucí nebo technický dozor investora). Jeden z výsledků vytyčení hranice pozemku - zeměměřické činnosti pro účely katastru nemovitostí. Listina, na které je předepsaným způsobem zobrazena vytyčená hranice a její nejbližší okolí a na které se dokumentují vytyčovací prvky lomových bodů vytyčené hranice konkrétního pozemku.
Vytyčovací síť Účelová síť geodetických bodů určená k vytyčení prostorové polohy případně i tvaru objektů stavby nebo terénní úpravy.
Vyznačení budovy Úkon, kterým se do katastru nemovitostí zapisuje budova, jako samostatná nemovitost označená parcelním číslem.
Základní bodové polohové pole Množina trigonometrických bodů - geodetických bodů předepsaným způsobem stabilizovaných a dokumentovaných. Základní bodové polohové pole spravuje Zeměměřický úřad.
Základní mapa závodu Tematická mapa velkého měřítka (obvykle 1:500) obsahující polohopis, výškopis a popis hranic pozemků a všech přirozených a umělých objektů daného území závodu. Mapa slouží ke správním účelům území závodu.
Zaměření (geodetické) Geodetická činnost, jejímž cílem je pomocí geodetických zaměření určit polohu nebo výšku (příp. obojí) geodetických bodů nebo podrobných bodů, které určují prostorovou polohu, tvar a rozměr objektů obsahu mapy nebo obdobné geodetické dokumentace.
Zápis vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Právní úkon, na základě kterého se konstituuje vlastnické nebo jiné věcné právo konkrétní osoby nebo osob v operátu katastru nemovitostí.
Záznam v katastru nemovitostí Druh zápisu do operátu katastru nemovitostí, kterým katastrální úřad vyznačuje, že se mění údaj o nemovitosti na základě pravomocného rozhodnutí orgánu státní správy nebo územní samosprávy nebo na základě zákona.
Zeměměřictví Český výraz pro souborné oborové označení geodézie a kartografie. Soubor geodetických a kartografických činností včetně technických činností v oblasti katastru nemovitostí.
Zjednodušená evidence katastru nemovitostí Přechodná forma evidence pozemků bývalého pozemkového katastru, u nichž byla právoplatně zachována vlastnická nebo jiná věcná práva přesto, že byly v padesátých až šedesátých letech 20. století převážně násilnou formou sloučeny do velkých zemědělských a lesních půdních celků a vlastníkům bylo odepřeno právo na těchto pozemcích hospodařit.
Zobrazovací soustava, zobrazovací rovina

Pojmy matematické kartografie, kterými se prostředky této vědní disciplíny určuje druh a způsob zobrazení objektů zemského povrchu nebo kosmu do roviny.

Způsob využití pozemku Katastrálním zákonem a jeho prováděcím předpisem definovaný způsob, kterým je pozemek využíván. O legálním způsobu využití pozemku evidovaném v katastru nemovitostí nerozhoduje (až na výjimky) samostatně vlastník pozemku nebo jiný oprávněný, ale zákonem určený orgán státní správy nebo územní samosprávy. Například stavební úřad, orgán ochrany zemědělského nebo lesního půdního fondu, vodohospodářský orgán, orgán ochrany životního prostředí apod.

 

 

Reference

Kontakt

Geoding - sidlo firmy Třebíč

Hlavní pracoviště
Třebíč

Geoding spol. s.r.o.
Jungmannova 1
674 01 TŘEBÍČ

Telefon: 800 111 088
Email: geoding@geoding.cz

Geoding - pobočka Moravské Budějovice

Pobočka
Moravské Budějovice

1.máje 118
676 02 Moravské Budějovice

Telefon: 568 420 107
Email: geoding.mb@centrum.cz

Geoding - pobočka Jemnice

Pobočka
Jemnice

Nám. Svobody 77
675 31 Jemnice

Telefon: 568 450 531
Email: geodingjem@tiscali.cz

Copyright © 2010 - 2019 Geoding spol. s.r.o.,